Žena: Dala bych si chipsy.
Muž: Nejez to, zase budeš brečet, jak vypadáš.
Žena: Jak vypadám?
Muž: No jak bys vypadala...
Žena: To se tě právě ptám. Ptal ses mě, jak vypadám.
Muž: Já že se tě ptal? Mně je to přece jedno.
Žena: Tobě je jedno, jak vypadám?
Muž: Ale není mi to jedno, co furt máš?
Žena: Já nic nemám, jen že jsi říkal, že blbě vypadám.
Muž: Cože jsem říkal?
Žena: No že blbě vypadám.
Muž: To jsem neříkal, vždyť víš, že se mi líbíš.
Žena: Jak moc?
Muž: Co jak moc?
Žena: Jak moc se ti líbim?
Muž: No normálně - moc.
Žena: Tak normálně nebo moc?
Muž: No moc, no.
Žena: A jak moc?
Muž: Šmarjá, moc moc. Necháš mě dívat?
Žena: Já tě ruším? Tak já tě ruším a blbě vypadám, že jo. Já tady taky nemusim být.
Muž: mlčí (Nemusíš)
Žena: Ty mlčíš? Takže tu nemusim být?
Muž: Cože? Ale jistě že tu musíš být.
Žena: Musím? Tak já musím? Jistěže musím! Kdo by ti pral a vařil, že?
Muž: Ale přece víš, že tě miluju.
Žena: Nevim. Jak to mam vědět? Jak mě miluješ?
Muž: (Montoya se tlačí na Schumachera) Co? Cože? Jo, miláčku, určitě máš pravdu.
Žena: Jak cože? Ty mě vůbec neposloucháš!
Muž: Počkej prosimtě chvíli. Jedou devětačtyřicátý kolo, ještě tři a budeme si povídat.
Žena: Musím ještě žehlit.
Muž: Tak běž žehlit.
Žena: Jistěže, já můžu jít žehlit a ty se budeš dívat.
Muž: (úpění) Tři kola miláčku, tři kola, potom klidně vyžehlím já.
Žena: Jistě, ty určitě vyžehlíš. Ty něco uděláš. To bych se dočkala. Kdy jsi tady naposled něco udělal? C-O-K-O-L-I-V.
Muž: Nikdy.
Žena: No jistě, to jsi celej ty.
Muž: Dáš už pokoj, prosím tě? Za chvíli bude konec.
Žena: Ne za chvíli. Hned je konec. Mam toho dost. Jdu pryč. Nebudu utrácet svý mládí s někym, jako seš ty.
Muž: Cože nebudeš utrácet? Mohla bys prosím tě chvilku mlčet?
-
Muž odevzdaně vstává, přináší z kuchyně chipsy a podává je ženě. Žena naštvaně bere pytlík a cpe si do pusy plnou hrst chipsů
-
Žena: Myslíš, že jsem tlustá? Asi bych to neměla jíst, co?
Muž: (zoufale chytá hlavu do dlani....)