pán vodič, vysoko ste prekročili povolenú rýchlosť !
sory, bola taká hmla, že som nevidel na tachometer..
Dnes bolo zatmenie. Fico dostal takú že sa mu zatmelo pred očami (25.10.2022)
Dobre bude až Fica nahradia stroje? (11.10.2022)
Fica nikde neošetria:
-keď príde k lekárovi, lekár mu hovorí že zvieratá nelieči.
-keď príde k zverolekárovi, lekár mu hovorí že ľudí nelieči. (4.10.2022)
- Rusko: Nesmíte dodávat Ukrajině zbraně.
- Izrael: Nebojte, nebudeme. Vážíme si našich vztahů...
Bum-bum.
- Rusko: Vy jste vyhodili do vzduchu továrnu na íránské drony v Sýrii! Co naše vztahy?!
- Izrael: Co je s nima? Včera jste jasně deklarovali, že íránské drony nepoužíváte. A my vám věříme."
(inovovaný vtip)
Traja ruskí mládenci sú na odvode. Ani jednému sa nechce ísť na Ukrajinu. Prvý sa vyhovára:
-Nevidím. Mám 5 dioptrií.
-To nie je nič vážne,-vraví lekár,-náš minister vnútra má 6 dioptrií a pozrite sa, ako pracuje.
Druhý sa ponosuje na TBC:
-Ja mám, prosím, obrovskú kavernu.
-Maličkosť,-mieni lekár. -Náš minister obchodu má samú kavernu a pozrite sa, ako pracuje!
Na rade je tretí.
-Ja som, prosím, debil.
Lekár varovne zakýva prstom:
-Nono!
Jeden den Ivana Děnisoviče. Je to ze stejného ruského vesmíru.
https://www.facebook.com/photo/?fbid=5855531434471055
22. záři 2022
To si tak sedíte v práci. Na počítači kontrolujete kvalitu právě vyrobené dětské výživy. Doma na vás čeká manželka, za pár dnů vám bude 29. Najednou vám zazvoní telefon, prý se máte dostavit na osobní oddělení. Cestou dumáte, co asi chtějí. Je 22. září. Včera Putin vydal dekret o částečné mobilizaci. Ale to jsou dvě úplně nesouvisející věci. Jako vždycky. Život a politika přece spolu nesouvisí. Proto se politikou nezabýváte, natož abyste proti něčemu protestovali. Na válku na Ukrajině nemáte názor. Na co?
V kanceláři jsou kromě HR manažerky ještě dva lidé, které neznáte. Jeden z nich vám oznámí, že jste právě byl mobilizován. Když váháte s podpisem předvolání na vojenskou správu, pohrozí vám pěti lety vězení. Řeknete, že stejně narukovat nemůžete, protože máte sedmicentimetrovou cystu na mozku a máte kvůli tomu občasné motorické potíže. Komisař mávne rukou a řekne, že to je v poho, stejně ještě musíte projít zdravotní komisí. Tak to podpíšete a večer se na tu správu dostavíte.
Tam vám oblečou uniformu a posadí vás do autobusu. V devět večer vás vyklopí s dalšími desítkami lidí v jakýchsi kasárnách daleko za vašim městem (Lipeck, Voroněžská oblast). Druhý den je hromadný nástup, na kterém se vedle vás složí maník s epileptickým záchvatem. Dostane lžičku pod jazyk aby si ho nepřekousl, než ho to přejde. Začínáte chápat, jak to asi bude s tou zdravotní komisí.
23.-24. září 2022
Vozí vás od čerta k ďáblu. Spíte kde se dá, občas dostanete najíst. Chcete někomu říct o svém zdravotním stavu, ale není komu. Jenom jednou jste nakrátko a zdálky viděli nějakého podplukovníka. Jinak jsou kolem vás samí také mobilizovaní. Nakonec vás přidělí do třicítky vojáků, kde se ukáže, že všichni při své roční službě sloužili u jednotek vyzbrojených bojovými vozidly pěchoty (BVP).
25. září 2022
Nazítří vás odvezou k deseti vozidlům. Několik jich ani nenastartuje. Vašemu transportéru zase nefunguje žádná komunikace – vnitřní ani vnější. Nejenomže to nikdo neopraví, ale ještě si od vás vezmou pár součástek, aby zprovoznili vysílačku někde, kde to ještě vypadá nadějně. Makáte celou noc, protože v dálce už slyšíte střelbu z děl. A na tom křápu bude záviset váš život. Nakonec to není tak zlé, na jiném BVP nefunguje elektrické zaměřování věže.
26. září 2022
Ráno si rozlosujete funkce a zvolíte si (!) svého velitele. Ve vozidle jste jako osádka tři (velitel, střelec-operátor, řidič-mechanik). Takže moc možností není. Vyhraje to kluk, kterého jedinou extra kvalifikací je, že byl na vojně na dva roky, vy jenom rok. I když jste za dobu roční služby viděli BVP jenom jednou či dvakrát, máte formálně papíry na všechny tři pozice. Pak jste půl roku dělali písaře někde na štábu. A i to bylo před devíti lety. Takže u vás je to vlastně jedno, všude jste stejně (ne)užitečný. Vyrazíte. V další vesnici naberete pěchotu. Také všichni mobilizovaní.
To zamíchá pozicemi ve vozidle. Na místo velitele se posadí jakýsi četař neznámého původu. Zvolený velitel je teď střelec. A původní střelec řídí. Vás posadí na stísněné místo mezi řidičem a věží a děláte tzv. tankové hovorové zařízení. To je ta věc, co nefunguje. Uvnitř vozidla je příšerný hluk (sedíte všichni pár centimetrů od velkého a hlučného motoru). Velitel chce něco říct řidiči, zařve to na vás, vy to zařvete na řidiče. Pointa je, že nikdo nesedí na správném místě, nikdo nemá dostatek zkušeností s tím, co dělá, nejste sehraní a ještě do toho hrajete hru na telefon. S tímhle vědomím usínáte v nějaké škole na zemi.
27. září 2022
Vaše kolona další den vyrazí ke frontě. Teď už to bouchá mnohem hlasitěji. Postupně se z ní odpojují další a další vozidla. Vy skončíte v lese na okraji jakéhosi městečka. Prý máte vozidlo zakrýt větvemi a čekat na rozkazy, se kterými přijde kurýr. Dělostřelecké granáty už vybuchují na dohled, nejenom na doslech. Pěšáci se zakopávají, aby se měli kam ukrýt před střepinami.
28. září 2022
Druhý den ráno přiběhne kurýr s tím, že máte střílet směrem do města, už se tam bojuje. Co je s druhým BVP, které bylo tam, neví. Velitel vleze do věže, zmáčkne nabíjení kanónu, hned první náboj se zasekne a nejde vyndat. Střelba tedy nebude. Rozhodne tedy, že všichni mají nasednout a jede se pryč. Stejně odsaď už žádný kurýr nepřijde. V tom začnou kolem dopadat granáty, je už slyšet i hvízdání kulek. Je jasné, že někdo jde po bévépéčku. Všichni se rozprchnou na všechny strany.
Vy běžíte za seržantem. Střílí po vás. Slyšíte kolem sebe hvízdání kulek, vidíte je narážet do země. Běžíte kamsi do pole. Najednou vám ochrnou obě ruce. Asi ta vaše cysta. Upadnete. Voláte na seržanta, ale nikde není. Ruce obživnou, ale stále v nich nemáte cit. V jakési prohlubni se svlečete až do spoďárů, abyste zjistili, zda nejste zranění. Při své nemoci se nemůžete spolehnout, zda byste to cítili. Ne, vše je v pořádku. Když se setmí, v nedalekém lesíku si najdete dolík, přikryjete se větvemi a snažíte se usnout. Je vám zima. Nemáte kabát. Začalo pršet.
29. září 2022
Probudí vás přilétající miny. Bouchá to kolem vás. Tu nejbližší odhadujete tak na dva metry. I když to přestane, ještě drahnou chvíli se bojíte pohnout. Pak se opět prohlédnete, a i jako dosud ateista, začnete věřit v Boha. Ani škrábnutí. Máte strašnou žízeň. Naposledy jste se napil před 24 hodinami, nejedl jste už dva dny. O hladu vydržíte týdny. Ale bez vody tak tři dny? Jak v noci pršelo, naštěstí je všude plno louží. Když to můžou pít psi...
Přes pole a remízky se vyberete nějakým směrem. Je vlastně jedno jakým. Stejně netušíte, kde jste. Natož kde jsou vaši a kde Ukrajinci. Špicujete uší, zda někde nezaslechnete nějaký hluk, chcete hlavně potkat nějaké lidi. Jakékoliv. Uslyšíte něco až k večeru. Vyberete se tím směrem. Do vesnice nakráčíte rovnou středem. U nějakého domu uvidíte tři vojáky. Ukrajinské. I tak jste šťastný jak blecha. Zvednete ruce a oni vás zajmou. Přesně týden od návštěvy vojenské správy v Lipecku.
Později s vámi dva novináři dělají rozhovor. Můžete zavolat mámě. Ta se po mámovsku zeptá, zda s vámi zacházejí slušně. Odpovíte „Prekrasno, mama.“ Načež jeden z novinářů nevydrží a dodá: „Vážená paní, v ruské armádě dostával jenom minimum jídla a musel spát na zemi. U nás spí v posteli a jí třikrát denně. My jsme totiž civilizovaná země a dodržujeme Ženevské konvence z roku 1947, které Rusko ani nikdy neratifikovalo.“
Vy se stydíte, klopíte oči, ale bojíte se něco říct, protože máte hrůzu ruského vězení, Co když vás vymění a pošlou zpátky od těchto fašistů do vaší úžasné mírumilovné vlasti?
https://blisty.cz/art/110210-lidsky-zivot-tam-nema-zadnou-hodnotu-dustojnici-pobaltske-kontrarozvedky-otevrene-hovori-o-ruske-krutosti.html
(inovovaný vtip)
Ruský vojak pošle svojej starej matke balíček s ručným granátom a s listom. V liste stojí:
Stará mama!
Ak potiahneš za ten špagát, dostanem tri dni dovolenky.
„ Kedysi mali politici byť lepší ako priemerní občania a ťahať ich hore; dnes sa prispôsobujú podpriemeru a ťahajú dole všetkých.“
Samo Marec
(inovovaný vtip)
-Kto je najlepší elektrikár sveta?
-Putin. Dokázal za neuveriteľne krátky čas izolovať celé Rusko.
Jeden odposlech bych tu měl, takhle po ránu:
R1: Kolik lidí máte?
R2: No první a třetí rotu rozmrdali. Už jsme tu jen my, čtyři tanky v druhé rotě, a nějaká pěchota – zbývá tak sto lidí. Nevím, jestli přijdou nějaké posily.
R1: Budete útočit?
R2 Pochybuju o tom. […] Není tu žádné velení. Jako, ženou tě dopředu a ty ani nevíš, jestli tam někdo je, jestli třeba nepřejedeš nějakého pěšáka v zákopu. Jedu na tanku a bojím se, že mě naši vlastní sundají RPGčkem. Každopádně to tu stojí za hovno, úplnej blázinec.
R1: Pročs tam vůbec šel, ty vole?
R2: Ani nevím […] Zasraný „ptáčci“ [drony] bzučí a honí se za technikou. Pěchota už je ani nezajímá. Měli jsme 600 pěších, a z těch 600 zbývá 60 lidí, možná 50, kurva.
R1: To je v prdeli.
R2: Zabitý a zraněný všude, na frontě leží mrtvoly, nikdo je odtamtud nemůže dostat. Jsou tam od osmého září. Všichni se tam bojí jít.
R1: Jasně, každej chce žít.
R2: Když ses podíval do dalekohledu, měls tam hangár s Ukrajinci. Dva z nich vyšli ven, jen v tričku, možná ani to ne, aha, „ptáčka“ vypustili, „ptáček“ zabzučel a odeslal souřadnice tam, kde uviděl vozidla. A pak už rychle nastoupilo dělostřelectvo nebo „brokovnice“, přímo na cíl. A naši… člověk jim dá souřadnice a jim to dopadne tři kilometry daleko od Ukrů nebo na naše pozice. A Ukrům musí táhnout hlavou: „Ty Rusáci se jako zbláznili, nebo co?“
To samý s minomety. Za námi jsou minomety, začnou pálit a z fronty začnou ječet: „Proč nás kurva ostřelujete z týlu?“ Na vlastní pěchotu, věřil bys tomu? A jen co se zeptaj: „Proč ostřelujete vlastní?“, Ukrové to okamžitě zachytí a naházejí minometný granáty na stejný místo.
R1: V televizi ukazujou, jak je všechno boží, že všechny drtíme! Lehce ustupujem, ale to je dočasný.
R2: Já ti říkám, ve skutečnosti, když Rusové přijdou, zůstanou tam dva dny, přestanou dávat pozor, pak je zasype dělostřelecká palba a oni ustoupí. Mezitím na nás velitel brigády řve: „Zakopejte se hloubějc!“ Velitel druhé brigády mu na to odpoví: „Chápeš, kurva, že tu není žádná ropa? Jaký má smysl kopat?“
Pak přiletěl ptáček, hodil granát přímo do okopu a je vymalováno, můžeš říct, že kluci jsou v masovým hrobě.
Rozhovor dvoch mentálnych atlétov:
- "Minule som bol v obchode a mali tam 7 párov ponožiek za 14€. Ty kokos, to čo je?"
- "Ale veď to je dobrá cena, ne?"
- "Viac sa mi to oplatí v Deichmane, tam majú 5 párov za 10€..."
Diskriminácia je veľký problém. Jediný účinný nástroj na skrotenie diskriminácie sú kvóty. Pokiaľ myslíme emancipáciu žien vážne, je nutné zaviesť prísnu paritu 50/50 v každej inštitúcii. Mohli by sme začať v inštitúcii zvanej manželstvo. V každom manželstve pol na pol muži a ženy. To by šlo, nie?
Otázka rádiu Jerevan:
Je pravda, že hrdinská nezlomnosť Ukrajinskej armády a vývoj vojny s ruSSkým okupantom mení pozíciu Ukrajiny v integračnom úsilí s NATO?
Áno, potvrdzujeme, že dianie za posledné mesiace otvára možnosť, že by NATO mohlo urýchliť administratívny proces a podať si prihlášku do Ukrajinskej armády.
Strelec pred Teplárňou zastrelil dvoch chlapcov, to je tragédia.
Vraj chcel zaútočiť na premiéra Hegera. To by nebola tragédia, to by bol štátny smútok.
"Do Moskvy som odchádzal ako minister zahr.vecí suverénneho štátu, ale vrátil som sa ako Stalinov lokaj."
(Jan Masaryk, 1947)