Medved sa z bodu A vydal presne na juh a presiel presne jeden kilometer. Potom sa obratil presne na vychod a presiel presne dalsi kilometer. Tam sa otocil presne na sever, a presne po kilometri sa dostal do bodu A.



Akej farby bol medved?

Poručík hovorí nováčikovi pred jeho prvým zoskokom:
-Štatisticky je dokázané, že na 5000 zoskokov pripadá je 1 neotvorený padák. Takže sa nemusíte báť, na našu čatu sa to nevzťahuje - nás je iba 20.

Učiteľka sa pýta na hodine biológie: -Ktorá časť tela má najhrubšiu kožu?
Jožko odpovedá: -Pe*is.
Učiteľka: -Čože??!!
Jožko: -Vždy, keď je v televízii Fico, tak otec hovorí, že ten ču*ák má hrošiu kožu.

Konzervatívci nemusia byť vždy hlúpi, ale hlúpi ľudia sú väčšinou konzervatívci.
(John Stuart Mill)

Syn prosil otca:
-Na občianskej výchove sme sa učili o kritike zdola a kritike zhora. Ja som to celkom nepochopil, nevysvetlil by si mi to?
-Vezmi kýbel s vodou a postav sa pod balkón,-povedal otec a sám vyšiel na balkón takisto s vedrom vody. Vylial ho na syna a zakričal mu dolu:
-Vidíš, toto je kritika zhora. Už chápeš?
Syn pochopil a prikývol.
-No a teraz oblej ty mňa,- zakričal zase otec.
Syn sa rozohnal, vychrstol vedro vody smerom hore, lenže všetka voda spadla rovno na jeho hlavu a otec ostal suchý.
-No vidíš, a toto je tá kritika zdola,-dovysvetľoval otec.

5G siete sú veľmi nebezpečné. Ešte ich ani nenamontovali a už koľkým odpálili mozog.

Na hodine výtvarnej výchovy povedal učiteľ žiakom, aby namaľovali obraz s názvom koniec sveta. Edko nemal na výkrese okrem dvoch bodiek nič iné. Učiteľ sa pýta ako to je, nech to vysvetlí.
-Mám tri sestry, a všetky si každý mesiac maľujú do kalendára bodky. Minulý mesiac tam boli len dve. Keď to mama zistila, zalomila rukami, a zvolala: -Ach pane bože, koniec sveta!

Dvaja kopáči hĺbia kanál pred verejným domom a vidia, že tam vojde politik.
-To je z tých, čo nám kážu o morálke,-skonštatuje jeden.
O chvíľku tam vojde doktor a krátko po ňom aj kňaz.
-No toto... Žeby niektorej z dám prišlo zle?

Počas návštevy v blázinci sa pýta návštevník riaditeľa, podľa akých kritérií bude rozhodnuté, či niekto bude zatvorený alebo nie...
Riaditeľ vysvetľuje:
-No, my napustíme vaňu vodou, dáme kandidátovi lyžičku, hrnček a vedro a poprosíme ho, aby vaňu vyprázdnil.
Návštevník hovorí:
-Aha, rozumiem, normálny človek vezme vedro, aby to išlo rýchlejšie, že?
-Nie, normálny človek vytiahne štupeľ. Chcete izbu s balkónom alebo bez?

Kdysi se firma IBM rozhodla nechat na zkoušku vyrábět některé díly v Japonsku. V zadání byla mj. klauzule, že se tolerují tři chybné součástky z 10 000. S první dodávkou přišel následující průvodní dopis: "My Japonci těžko chápeme vaše americké obchodní praktiky. Přesto jsme podle smlouvy zvlášť vyrobili ke každým 10 tisícům součástek tři vadné a přidali jsme je do dodávky. Doufáme, že s nimi budete spokojeni."

Začiatok minulého storočia. Rusko. Peterburg.
Robotník Sidorov sa po ťažkej smene v Putilovskom závode vracia domov. Rozhodol sa, že urobí radosť svojim deťom. Kúpil teda melón a kráča si s ním pod pazuchou. Tu zrazu spoza rohu vyskočí malý chlapík, taký holohlavý s ryšavou briadkou a sekerkou v ruke. Chlapík skríkne:
-Nó, baťko, položte pekne melón na zem.
Robotník Sidorov spoznal v tom malom chlapíkovi vodcu svetového proletariátu, súdruha Lenina. Poslúchol ho teda a položil melón na zem. Chlapík priskočil k melónu a prásk ho sekerkou. Rovno na dve polovice. Potom jednu schmatol a so
spokojným úsmevom zmizol za rohom...
.... a to je celá história o tom, ako sa Vladimír Iľjič Lenin podelil o melón s neznámym prostým robotníkom.

Ona:”Myslíš, že som počas karantény pribrala”?

On:”Však ty si nikdy nebola chudá”!

Čas smrti: 18:00 hod
Príčina smrti: Covid-19

Ide Ježiš po zemi, vidí plačúcu ženu:
-Čo sa ti stalo?
-Zomrel mi muž...
Ježiš urobí zázrak, muž ožije a žena je šťastná.
Potom ide ďalej, vidí plačúceho muža.
-Čo sa ti stalo?
-Zomrelo mi dieťa...
Ježiš urobí zázrak, dieťa ožije a muž je šťastný.
Zase ide ďalej: vidí muža, ktorý má vreckovku už úplne premočenú od sĺz.
-Čo sa ti stalo?
-Ale, ja som minister financií a neviem čo si počať s našou ekonomikou.
Ježiš sa posadí k nemu a plačú spoločne...

Sedí dvě holčičky na zídce. Jedna je hodná, druhá zlá a obě plivají na lidi co chodí pod nimi.
Zlá holčička se trefila dvakrát a hodná holčička se trefila třikrát.
A tak zase jednou dobro zvítězilo nad zlem a to je dobře.

Šéf přijímá nového pracovníka a říká: -Jak se jmenujete?
-Já jsem Tomáš.
-Ale my si tady říkáme příjmením, takže mi řeknite, jak se jmenujete.
A on zas: -Tomáš.
Naštvaný šéf znova: -Krucifix řeknite mi to příjmení!
Pracovník tedy: -Jmenuji se Tomáš Miláček.
Šéf: -Takže, pane Tomáši, kancelář máte tady.

Pán premiér sa nemusí obávať, že by od zajtra niekto niekde cestoval...
Všetci totiž cestovali už dnes.

Cech kožešníků přijímá nového člena. Zavážou mu oči a nechávají ho po hmatu poznávat kožešiny a zároveň je oceňovat. Bez problémů pozná kožešinu jezevce, lišky, medvěda a určí k nim správnou cenu. Je přijat a na oslavě se všichni notně opijí. Společensky unavený kožešník přijde domů a svalí se k manželce do postele. Ráno přes bolavou hlavu zaregistruje, že na nej manželka vrhá nenávistné pohledy. -Tak co je? nevydrží to kožešník,-co se stalo?
Manželka mu odpoví:
-Že jsi přišel domů opilý jako doga to bych ještě nějak snesla, že jsi si v tom stavu lehl ke mně do postele - no budiž, ale že jsi mi v noci sahal mezi nohy a na celej barák vykřikoval - krtek! Dvě padesát! to už je na mne opravdu moc!!!

Mladý muž praví zničeným hlasem tchýni:
-Jestli se rozvedu, tak jedině kvůli vám...
-A nebude vám, Václave, vadit tak velký věkový rozdíl?

Predseda senátu je prekvapený, že všetci dvanásti porotcovia vyniesli jednohlasne verdikt-nevinný.
-Z akého dôvodu?-pýta sa.
-Slabomyseľosť.
-U všetkých dvanástich?

Zasedání kolchozu, rok 1976, ruská vesnice kdesi daleko od Moskvy. Na programu dne jsou dvě hlavní otázky: 1. pěstování nutrií a 2. odjezd místního Žida do Izraele.
„Soudruzi, je velmi výhodné pěstovat nutrie. Krmení je levné, kůže je drahá, maso je velmi chutné. Kdo je pro?“
Všichni jsou pro.
„Druhá otázka: náš Jákob Abramovič podal žádost na odjezd do Izraele. Jak se rozhodneme - pustíme ho?“
Hlasy kolchozníků:
„Abramoviči, kam dáte svůj dům?“
„Opustím ho ve prospěch kolchozu.“
„A vaše kráva?“
„Dám ji také kolchozu.“
„A co vaše nová Lada?“
„Také dám kolchozu.“
„A peníze?“
„Vezmu si, kolik mi kolchoz dovolí, jen na cestu, zbytek nechám na kolektivní útraty kolchozu.“
Vzrušený výkřik většiny z publika:
„Do háje s pěstováním nějakých nutrií!! Pojďme raději chovat Židy!!!“